Bílá lvice, která mi sdělila jméno Mugauri, se poprvé zjevila v mém břiše. Bylo to měsíc před tím, než jsem otěhotněla. Vzbuzovala ve mě velký respekt, ale také nedostupnost a cizost, kterou se dotýkala mého sevřeného žaludku.
Stála tam, v pusté prázdnotě mojí solární pleteně, která toužila po rozbřesku slunečních vláken sebe-vědomí. Dlouze jsme na sebe zíraly. Její vyzývavý, pevný pohled plný bezbřehého klidu a síly mě donutil povšimnout si, jak se vedle ní cítím malá.
,,Kdo myslíš, že jsem?“ Upřímně jsem odpověděla: ,,To nevím. Ale vzbuzuješ ve mě velký respekt. Obdivuju tu sílu a klid, který z tebe vyzařuje“.
V tu chvíli se proměnila v zrcadlo, a řekla: ,,Já jsem ty. Jsem součást tvého zapomenutého já, které chce znovu ožít. Vidíš mezi mnou a tebou veliké rozdíly. To proto, že tvé vnímání je zkresleno představami o tom, kdo jsi. Jsem tu, abych ti připomněla, že já jsem Síla, a já jsem ty.“
Mlčela jsem, naslouchala, vstřebávala. Bylo to mocné setkání, takové, které se vám zapíše do paměti. Nemá smysl snažit se jej dále popisovat slovy.
Nejdřív ji maluju jako bílou lvici. Netrvá dlouho, a proměňuje se pod nánosy pleťových a oranžových odstínů: nabírá rysy egyptské bohyně Sekhmet. Teď už je korunovaná žhnoucím Sluncem a zlatým diadémem, do kterého vsazuju kameny: křišťál a tyrkys.
Nasazuju jí egyptský široký náhrdelník, připomínající křídla bohyně Isis, a vím, že ho zároveň nasazuju i sobě.
V její hrudi září odraz slunečního kotouče. V jejím srdci je zasazena sebe si vědomá síla tygřího oka, a já vím, že jí ukládám i sobě, do svého srdce.
Její pohled je silný. A já cítím, že ten můj také. Už mi nepřipadá tak vzdálená. Necítím před ní ustrašený respekt. Pouze respekt. Je v něm radostná síla, vděčnost a vševědoucí úsměv.
Poselství Mugauri ale tvorbou obrazu nekončilo.
O pár měsíců později jsem nechtěně otěhotněla. Popravdě, bylo to nejnáročnější období v mém životě: stála jsem před volbou, zda se dítěte vzdám, a budu žít dál jako doposud, anebo ho přijmu, ale s vědomím, že budu svobodná matka.
Tehdy jsem se na Mugauri dlouze zadívala, až jsem s ní vstoupila do proudu komunikace. Okamžitě jsem zapisovala vzkaz:
Připomínám ženám, že když vloží láskyplnou pozornost do svého břicha, jejich tělo a duch se napřímí do vlastního sebe-vědomí, a nastoupí tak cestu Královny, která je ženské esenci odedávna vlastní. Moderní doba záměrně archetyp Královny potlačila, neboť v sobě uchovává obrovskou Sílu, která má moc změnit svět. Sekhmet ženě přináší vědomí o svých hodnotách, a zdravou neústupnost, pokud jde o naplňování záměru její duše. Když je Sekhmet potlačená a zapomenutá, jste poddajné, váhavé, nerozhodné, snažíte se všem vyhovět, a bojíte se, co si o Vás kdo pomyslí. Sekhmet, propojující srdce a solární pleteň ženy, je instinktivním aspektem intuice. Je Zdrojem Stvoření, neboť je to právě ženské břicho, v němž je uložen nový život po početí. Mnoho žen začne vnímat tuto prazákladní, životně nepostradatelnou sílu v břiše až tehdy, kdy se stanou matkami. I to je důvod, proč je ti do cesty vplétán dar mateřství, přestože o něj vědomě nežádáš. Tato Síla tě naplní sebe-vědomím, věděním, co v životě chceš, a schopností realizovat vše, po čem tvé srdce touží. Ve tvé vnitřní lvici bdí hluboká moudrost. Vyzařuje sílu, připravenost, pevný klid a uvolněnost do proudu existence. Ničeho se nebojí, protože ví, že smrt neexistuje. Zná zákony Stvoření a nedovolí, aby se stala potravou parazitujícím bytostem. Je ukotvena sama v sobě tak, že prohlédne jakýkoli skrytý, nečistý záměr. Oddaná svému Božství, přizpůsobuje se pouze tam, kde vidí otevřené srdce a upřímnost.
A tak jsem zvolila to druhé. Skočila jsem do neznáma, a děťátko si nechala. Přestože jsem snad tisíckrát zapochybovala nad tím, zda jsem se rozhodla správně, teď už nelituju.
Od té doby vím, že lvice Mugauri, neoucí silné kosmicko-zemské energie, vysílá zprávu o aktivaci původní Síly v duších, které se rozhodly transformovat velkou bolest v bezbřehou Lásku.
Mugauri je Služebnice a Strážkyně Síly. Mě už posloužila, a tak se s ní ve vděčnosti loučím. Vím, že chce jít dál, k bytosti, jejíž duše si ji zavolá.
Protože obrazy, které maluju, zde nejsou pouze pro mou vlastní transformaci. Tvoří se skrze mě proto, aby posloužily dalším.
Mugauri vnímám jako putovní obraz Síly, který by neměl zůstat u jediného majitele. Tak jsem zvědavá, zda si vás zavolá. A ujišťuju vás – i ona si pečlivě vybírá:).
V lásce a úctě
Margot