O Lemurské říši panuje mnoho idealistických i skeptických představ. Pro někoho je to téma známé, blízké a lákavé, pro jiného neuchopitelné, pramálo související s realitou. Ať tak či onak, chci vám dnes nabídnout možnost dotknout se vlastní paměťi duše, ať si uděláte úsudek sami.
Možná zjistíte, že i vám je Lemurie důvěrně známá, a že si z ní odžíváte v současné realitě mnohem víc, než jste tušili.
Když máte PŘÍMÝ PROŽITEK, tak jednoduše VÍTE – přesněji, vaše duše ví, aniž byste vy museli vědět, jak je to možné:).
Takže pojďme se vydat na cestu do dávnověké Lemurie – nebo říše jí podobné (to není zas tak podstatné, jak si leckdy naše mysl myslí, jelikož podobných říší, o kterých nemáme dochované záznamy, bylo mnoho) .
Jako děti, které věří na zázraky, a ví, že jsou reálné. Uchopují je hravě a nevinně, v oné bytostné, radostné podstatě. Kosmickou myslí své sny tvoří, a touhou Krystalových Síní Srdce je šíří. Tak vznikájí komunikační sítě, na zdroj Vody napojené. Voda, Moudrá Paní jejich Říše, učila je tomu, kterak emoce ovlivňují hmotu. Tak tvarují paláce své a mosty, z vody, vln, a z mořské pěny. Krystaly je podporují, záznamy o všem živém poskytují. Jsou to společníci laskaví, jsou to Mistři v proudu Vědomí. V takové hladině cítění Lemuřané převážně prodlévají. Ne vždy ale tomu tak bylo. Ne vždy Krystal Srdce Lemurského sluneční světlo prosvítilo. Prasklina zrodila se v jeho centrálním středu, když pocit oddělení vloudil se do mysli – z širého vesmíru, odkudsi. Tak byla v bytostech okamžiku zaseta obava budoucnosti. Tak se počal čirý zrak zakalovat, a ti, kteří dříve bezmezně důvěřovali, nyní začali podezírat a pochybovat. Spolupráce všech a tvorba Říše hluboce byla zasažena, když voda ze Síní Srdce počala býti zamrznutá. A tak se stalo, že z vodních Paláců staly se Krystaly. Krása ledová, v síních svých uchovala knihovnu vzpomínek – na vše, kam až paměť cesty duše sahá. Vzpomínky na slovutnost i zradu, připomínajíc tak, že stejně tomu bylo, jako je tomu dnes – jen v jiných kulisách světa, jen v jiných způsobech. Krystaly od té doby chodí k tomu, kdo patří k Světelnému Rodu, promísen však je i s krví, která s jeho podstatou nesouvisí. Jsouc podporou a pomocí, stavějí se krystaly do cesty těm, jejichž srdce září láskou, ač v některých síních je uzamčena. Proto Bytosti Zamrzlého Světla prolínají svá multidimenzionální těla s těmi, kteří jsou na úrovni duše připraveni, oživit svou paměť a stát se sebou samými. V síle, v pravdě, ve vnitřní svobodě.
Pokud jste dočetli až sem, pak věřím, že ano. Jinak byste tento článek zřejmě neotevřeli. Však víme – náhody neexistují, jenom ty nenáhodné :). Pokud s vámi vhled zarezonoval a zavedl vás blíže k sobě, budu ráda, když se mnou své prožitky posdílíte.
Na vhledech, snímaných z Pole Vědomí mám ráda to, že umí zapojit do procesu celostní vnímání. Spíná se díky ním komunikační most mezi podvědomím (úložištěm našich vzpomínek) a bdělým vědomím prostřednictvím řeči, které rozumí naše duše: obrazů a emocí, které u čtení přicházejí.
Samozřejmě, přístup k záznamům duše se snáze otevírá ve chvíli, kdy naší přetížené levé mozkové hemisféře dopřejeme odpolední siestu.
Zobrazily se mi programy a vzorce chování, mylně považované za zápisy z dětství. Bylo to, jako když se dostanete strojem času do minulosti, a náhle si všimnete, že v dlani svíráte klíč ke své třinácté komnatě.
Část mě, která tu dobu pamatuje, na ní vzpomíná s nostalgií v srdci, a cítí se ve zdejších energiích jako doma. A zároveň užasle sleduje, jak a kde se v ní urodilo zranění, které dříve způsobovalo touhu stáhnout se ze světa.
Vhled, o který jsem se s vámi podělila, jsem zapsala už před dvěma lety, nicméně téma lemurských světel i stinných zákoutí ve mě začalo pracovat až ve chvíli, kdy jsem dokončila obraz Krystalový Palác. O tom, jak umělecká tvorba (v mém případě) podporuje duchovní práci na sobě, už jsem se zmiňovala v předchozím článku, a jistě toto téma otevřu i v dalších.
Záměrně ve vhledu není popsáno, CO přesně bylo tím momentem, kdy Srdce Lemuřanů začala zamrzat, jelikož pro každého z nás to bylo něco trošku jiného.
Ráda bych, abyste to své ,,něco“ objevili sami v sobě. Protože, jak s oblibou říkám: v té největší tmě je ukryta naše největší síla.
K tomu, abychom jí mohli projít plynně a odevzdaně, jsou významně nápomocny zmíněné krystaly. Pokud má vaše duše zkušenost se záznamy lemurské, či jiné, podobné civilizace, pak je pravděpodobné, že vás krystaly přitahují, a dost možná jste nějaké již našli (nebo, přesněji – to oni si našli vás:).
Bude vám postupně odhalovat pravdu o vás samých, a přejete-li si to, ukáže vám, jak s ním komunikovat vědomě. Sám vás naučí to, co vaše duše ví a pamatuje, přestože vaše bdělé já již zapomnělo.
Přeju vám objevnou cestu do svého nitra, ať jste blíže k žití svého vnitřního Světla.